Nejlepší masna na světě a přilehlým vesmíru

POZOR, KOMERČNÍ PŘÍSPĚVEK! POZOR, KOMERČNÍ PŘÍSPĚVEK!

Jelikož kvalitu vlastního života poznáte podle počtu lajků u fejzbukovýho příspěvku, rozhod sem se na ty počty trochu mrknout. Mile mě překvapilo, že Trempicha kromě mnou vytvořenýho falešnýho profilu, mojí ženy a jednoho staršího pána, co si myslí, že Trempich je stránka o prcání trempíků, sleduje eště jeden člověk, co na ten líbík pravděpodobně kliknul naprostým omylem.

No a takovej brutální počet čtyřech sledujících mě přesvědčil, že vedu kvalitní život a sem oprávněnej mít na fšechno erudovanej názor. Zejména na to, čemu nerozumim. Každýmu radit jak má co dělat a pomlouvat cizí práci je základní stavební kamen úspěchu influencera.

Mě teda nikdo za nic nezaplatí, protože sem hovado a nikdo se mnou nechce mít nic společnýho. Ale nevadí, podle počtu lajků sem odborník na slovo vzatej a můžu si pindat co chci a kdy chci.
Dneska si vemu na paškál jedno řeznictví, který mě už delší dobu vytáčí. Dycky když jdu kolem, necham tam nehorázný množství peněz, i když chci třeba jenom čerstvej pivní rohlyk.

Takže dneska si to drsně vodskáče Madovo masna.

Recenze v jednoduchosti pro méně zdatný čtenáře, ať neztrácí čas:
Něha v hubě, zhmotněná láska a svatý grálovství. Ani vydařenej koitus nenahradí gastroporno, který předvádí Petr Smazal a kolektiv. Párky z potkaních pařátů za 3,50 v akci hledej jinde. Kvalita se platí.

Recenze pro náročný:
No, tak na to si vemte klobásu a pivo, páč todle bude delší než seriál Ulice.

Začal bych asi tim, že začátkem října 2020, v době pandemicky klíčových tří tejdnů, který teda trvají už víc než půl roku, by si obchod bez internetovýho prodeje votevřel jenom úplně vyšinutej jedinec. Nebo někdo, kdo si je jistej svojí nabídkou. Pan Smazal si nejspíš bude svejma produktama setsakramentsky jistej. Ale spíš si myslim, že je trochu jebnutej 🙂

Hele, já nejsem gdovíjakej gurmán, nebo degustátor, se stoprocentní jistotou poznam akorát sladký vod slanýho, ale když mi nějaká pochutina udělá hodně dobře, věř tomu, že to poznam. Taky nedokážu popsat různý kombinace chutí, kterejma jídlo hraje, ale dokážu se z nich s prominutím připochcat blahem.

A u Mada sem připochcanej jenom vejdu do prodejny. Ta líbezná vůně, která by přesvědčila i vegana, že si má dát klobásu, nebo aspoň plátek tlačenky. Přesně ta vůně, která naznačuje, že nic z minulýho tejdne nedostaneš, protože se okamžitě fšechno rozprodá. Ty barvy masa i uzenin v pultě, který dávají vůni zapravdu. Pečivo, jehož kůrka jenom tak krásně pokřupává. Ta přívětivá vobsluha, která šíří dobrou náladu a úsměv i přes dementní roušky. A taky Vam prodají dycky i to co nechcete…

Uvedu příklad:
„Dobrý den, dám si patnáct deka šunky.“
„Šunčička, výborně, už jí krájim. A máme ostravský klobásy, čerstvý, luxusní.“
„Nene, děkuju, dneska jenom tu šunku.“
„Sou fakt výborný.“
„Věřim, voní fantasticky, ale pan vedoucí řikal, že uzenina má bejt svátek.“
„No dyť! Svátek může bejt každej den přece. Tady máte, ukrojim vám kolečko na zobnutí.“
„Doprdele, todle je ale týrání lidí!“ kleju s plnou hubou.
„Ježišibožemuj, to se nedá. Dejte mi dvě nohy, pak dvě uzenky, tu s čedarem bych si taky vzal, pak půl kila buřtů, plátek tlačenky, dvě polífky a šest rohlíků. A na víkend mi připravte druhou várku. Děkuju, naschledanou.“

Takhle nějak zhruba vypadá nákup patnácti deka šunky a přesně z toho sem dycinky vlchkej už při fstupu do krámu.

Co se týká nabídky, vod pečiva, přes džemy, hořčice, nebo nakládaný věci a pivo, fšechno je vod prověřených a kvalitních dodavatelů, stejně jako maso. Vochutnal sem toho už spoustu a na nic průměrnýho, nebo snad špatnýho nenarazil. Vopravdu nejde šahnout vedle, ať už ukážete na cokoli. Teda odpůrci pálivých věcí by vedle šahnout mohli, protože pekelně vostrý vomáčky by jim mohly způsobit nezapomenutelnej zážitek.

Vlastní výroba, vo kterou jde u Mada předefšim je pak eště vo kus blíž nebesům. Petr nastavil laťku hodně, ale fakt hodně vysoko, nic nešidí a vy výsledku je to znát. Tak hutná a výrazná chuť masa v každým soustu jednoho úplně vobejme a pohltí. Chalapeňo klobásy s čedarem, pivní se syrečkama, raw klobásy ať už s čili a medem, salsiccio, nebo currywurst, slaninový koule, špízy, tláča, salámy, párky, je úplně jedno, co si dáte. Ve fšem, co mají v Madovo masně na pultě, tu poctivou, nešizenou domácí výrobu ucejtíte. A mam na mysli tu nejvíc poctivou a nešizenou, kterou byste si doma dělali sami.

Upřímně můžu říct, že nemůžu říct křivýho slova. To Vam řikam.

Třeba naposledy – točenej salám se zeleným pepřem. No doprdele, vživotě bych si nepomyslel, že točeňák může chutnat jako salám! Kam se hrabe nějaký chorizo z velkoobchodu. (Nebo jiný čoriza, já nevim, jaxe tůty věci menujou, sem jenom blbej Negramot.)

V masu se už vůbec nevyznam. Pojem staření mi donedavna neřikalo vůbec nic, ale španělský ptáčky ze stařený flákoty – ježišmarjá ty mě přesvědčili vo účinku a úplně se rozsejpaly na jazyku. Nebo tatarák ze stařený krávy. Ten byl tak hebkej, že bych se s nim skoro začal mazlit.

To samý stejky. Takový osso buco si chceš vzít večer místo polštáře pod hlavu a líbat ho. A to sem si donedávna myslel, že osso buco je bukový dřevo, nebo tak něco.

Tlačenka? Vo tej je úplně zbytečný tady cokoli rozepisovat. Tu prostě uvidíš, vochutnáš a zamiluješ se. Vlastně jako do kterýhokoliv jinýho produktu z Madovo masny.

Málem bych zapomněl na polífky hutný jak noha vod cimbálu. Když si k ní dáš rohlík, máš po vobědě. A muj bachor se jen tak vošidit nedá, tomu věř. Kdysi bejvaly xnídani vobložený chleby, ale ty nahradil mnohem lahodnější teplej pult. Naprostá zkáza mojí snahy vo zdravej životní styl. Mam trochu strach z toho, co fšechno Madovci pro zákazníky eště připraví, protože grilovací sezona teprve začíná a já mam zase vo pět kilo navíc.

Kdybyste náhodou nevěděli jak s nakoupeným materiálem naložit, Petr je kolega influencer a jeho jůtup kanál je eště malinko úspěšnější, než muj blogýsek. A navíc videa dělá ftipně, takže se i zasmějete.

Hele, asi nemá cenu se dál trápit. Prostě a jednoduše, kdyby Madovo masna nenabízela tak luxusní pochutiny, tak se Vam tady vo nich nebudu rozepisovat, toe snad jasný, ne?

Dnešní doba sice nahrává onlajn zážitkům, ale čtením zbytečných plků eště nikdo nezjistil, jak takový výborný jídlo dovopravdy chutná. Navíc sem tady z toho drásání dostal hlad na kus pašíka a začínam si slintat do klávesnice, tak to nebudem dál protahovat.

I pologramotný individum jako já dokáže kliknout na fejzbuqový stránky řeznictví a tam se dál u fotek trýznit hlady. Ale bejt Váma, na nic zbytečně nečekam a sypu na Doubravku kupovat to nejlepší do žaludku, co kdy kdo minimálně v západních Čechách stvořil.

Osobně doufam, že nastolenej trend vydrží na věky věků, protože jesi ne, tak budu smutnej. A hladovej.

K naprostej dokonalosti mi chybí už jenom sejry a bezbariérovej vstup. Na tom se prej ale pracuje. Masna je furt na začátku vývoje, tak věřim, že se jednoho dne dočkáme.

A trochu mě mrzí, že k přeštickýmu prasátku neni vynikající přeštický pivo z pivovaru U Přeška, ale dokážu s tim žít. Na druhou stranu je to možná dobře, protože takhle dostanu jenom z konzumace obřího množství masa DNU a vyhnu se cirhóze jater z obří konzumace oblíbenýho moku.

A nakonec ještě drobný upozornění. Ceny vodpovídají kvalitě. Na žádný akce se tady chválabohu nehraje, protože co přijde na pult, do druhýho dne je povětšinou vyprodaný. Sice bych si pro korunu nechal vrtat koleno i s holení a kotníkem, ale za dobrej žvanec těch peněz litovat nelze, to beru na vědomí. A kdo ne, měl by si radši zajet nakoupit matrijál třeba do Grotesca.

Děkuju ze srce celýmu kolektivu Madovo masny za to, že se eště najdou lidi, který sou ochotný svojí práci dělat poctivě a s láskou.

Přeju dobrou chuť!

S úctou přežranej a spokojenej zákazník
Trempich