Golde čechiše hende

Tag zas jeden nesportovní přízpěvek k dobru. Naštěstí krátkej. Vzhledem k tomu, že máme doma úplně čerstvě novou kukyni a tudlencten přízpěvek mi fejzbuq dneska nabít jako vosum let starou fspomínku, beru ho jako Vesmírovo znamení, abych Vás vopruzoval další zbytečností. Osobně doufam, že se podobnej taškařici minimálně 20 let vyhnu. Pak už budu v důchoďáku, nebo pod drnem. A když ne, zamknu se v bytě a zapálim ho.

Tady ten nesmysl máte:

Málo se vo mě ví, že sem manuálně velmi zručnej a ledacos si dokážu vopravit a smontovat sám. Strojařský cítění a preciznost mam prostě v krvi vod narození. Zkrátka pracant k pohledání, co Vam budu povídat.

A protože sem taky držgrešle, tak si spoustu věcí dělam sám, místo abych na spolupráci přizval odborníka vod fochu.No a to si vam takle roubuju zpátky kuchyňskou linku na zbrusu novou krásnou podlahu, kvůli kterej si už měsíc hovim v prachu. (Zase jsem díky tej spoustě prachu zjistil, že bejt pracháč je teda děsnej voser).

Takže roubuju zpátky kuchyňskou linku na původní místo a chválim se, jak mi to de. Připojení kohoutku si nechávam na konec, až linku hodim do váhy, pošteluju vejšky do ideálu, no prostě až si dřepne. Po mnohých pokleknutích, ať ke štelování nožiček, nebo vzývání Boha, aby už se konečně podařilo všechno doladit, je tu okamžik, kdy musim jednou rukou nad linkou držet kohoutek, druhou zručně vsoukat za linku a umě jí přichytit těsnění, podložku a matičku zároveň. Musim říct, že během týdle operace se mi povedlo vymyslet i nějaký nový sprostý slova, protože sem vyčerpal zásobu úplně všech, co znam. Na tisícátej pokus vše zvládam, těsnění sedí přesně v matičce a já propadam jásotu. Běžim pustit vodu a.. huráá, tečee! Doprdele, ale teče do linky! Jaaaaaj, velký špatný! Tyvole, neni přidělanej sifon. Mno, holt chybička, sem prostě hlupák.

Vytíram potopu, montuju sifon, přičemž urvu spoj odpadu kdesi ve špajzu. Nevim jak, na to se neptejte, prostě je urvanej. Ale to samosebou ještě netušim, žejo.

Pouštim vodu, teče. Teče i sifon, neb je spuchlý těsnění. Nepropadam panice, podruhý vytřu potopu a šaham do kouzelný bedýnky, kde jsou k mání různý ledacosi, jako kulík na prádlo, lepidlo, svorky, šroubky, vrtáky, ventilek vod kola, kus cihly??, všelijakej vercajk včetně kartáčku na zuby a gumovýho dilda (Ahoj, sem Helmut, opravář komínů, nebo cože?), ale hlavně je tam těsnění. A to dokonce přesně takový, kerý potřebuju. Mam vyhráno. Montuju tedy těsnění do sifonu, pouštim vodu a ta teče tam kam má. Nojo, sice teče tam kam má, ale níčko právě bystrým sluchem zjišťuju, že teče i v tom špajzu, kde by doprdele téct neměla!

Vyndavam dilion naprosto, ale naprosto nesmyslnejch věcí ze špajzu, abych se dostal prasklýmu spoji na kobylku. Kleju a to velmi. Za svou neschopnost zbavovat se nepotřebnejch krámů, protože se určitě jednou na něco, na cokoli můžou hodit, bych si nafackoval. Ale nedělam to, páč se co chvíli jebnu vo poličku, což považuju za dostačující sebemrskačství. Probíjim se haraburdím a konzervama za zvukem kapající vody a hle, pouze drobná prasklinka ve spoji, kterou spraví hutná průmyslová izolepenka. Vytahuju jí z kouzelný bedýnky a důkladně vomotávam kolem dokola a vůkol plastovýho potrubí v několika vrstvach. Vo těsnosti nepochybuju a jdu vodtok testnout. Pouštim vodu a vodpad neteče. Protože kurva neteče ani voda!!

Teda teče, jenom studená, ale takovym přichcíplým proudem, že napustit si hrnek vody ke svlažení hrdla by trvalo tisíc světelných let. A čekat tisíc světelných let na napuštění hrnku vody nikdo nechce. Fakt ne. I když by to byl dobrej důvod jít na pivo.

Čelo mam vlchký víc než Ester Ládová na bukakke párty, protože představa linku znovu rozmontovat, profouknout zacpaný sítka, pak jí smontovat, vyvážit a tak podobně, mě přivádí do stavu podobnýho zenu.

Nicméně jiný východisko neni. Už ani nekleju. Nemam na to morál ani síly. Rozebíram linku, povoluju přívodní hadice a způsobuju další potopu, protože nebyla zavřená voda.

Mlčky počtvrtý vytíram, přičemž si pohrávam s myšlenkou vo kanystru benzínu a zápalkach.

Hadičky a těsnění profouknu, namontuju linku, vyvážim, kontroluju sifon, všechny těsnění, vopatrně pouštim vodu a očekávam tsunami, nebo aspoň krupobití v koupelně. Nic se kupodivu neděje. Voda v kuchyni stále neteče úplně tryskem, protože sem vzteky zmuchlal kovový hadičky, ale teče dostatečně. Teplá i studená. Vodpad nekape. Po tváři mi kanou slzy dojetí.

V pondělí jdu koupit nový hadičky, aby voda mohla téct proudem. Teď už vim jak na to přece.

Váš instalatheater